Zkoumáním vlastností operačních systémů Microsoft Windows se zabývám již od středoškolských let. Nejprve jsem se věnoval programování systémových aplikací a později jsem se začal zajímat o samotné jádro. Tato záliba mi vydržela dodnes.

Moje znalosti postupem času stále rostly a začal jsem zjišťovat, že v našich zemích (tímto označením myslím Česko a Slovensko) se jednak nenajde mnoho lidí, kteří se zajímají o to samé, co já, druhak nabídka zdrojů informací není příliš široká. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl část svých vědomostí o systémech Windows předat širší veřejnosti.

64bitové verze Windows Vista a Windows 7 se objevují stále častěji. Tento trend je logickým důsledkem většího množství paměti RAM na nových (i stávajících) počítačích. 32bitové verze Windows nemohou plnohodnotně využít většího množství fyzické paměti než 4 GB. Takové omezení u platformy x64 neplatí.

Vzhledem k tomuto trendu se dalo očekávat, že autoři malware se vydají podobným směrem – začnou psát škodlivý kód určený přímo pro 64bitová Windows. V tomto článku se však zaměříme na to, jak se na platformu x64 přesouvají tvůrci rootkitů, tedy programů, které se snaží zamaskovat svoji přítomnost v systému.

64-bitová Windows se snaží 32-bitovým aplikacím vytvořit běhové prostředí, které co nejvěrohodněji kopíruje prostředí opravdového 32-bitového operačního systému. V tomto článku se zaměříme na změny v obsluze volání souborového systému a registru a ukážeme si, že mohou způsobit zajímavé problémy.

Tento příspěvek je volným pokračováním série popisující mé příhody při provádění zdánlivě rutinních operací ve Windows a při práci s diskovými oddíly. Jak jste si možná všimli, předchozí díly byly často inspirovány katastrofami různého rozsahu, které jsem svoji činností způsobil.

Dnešní článek není v ničem odlišný. Opět došlo, tentokrát pouze k relativně malé, katastrofě a opět jsem ji bez ztráty kytičky překonal. Někdy si už začínám připadat jako mistr úniků. Zajímavé určitě bude, až se dostanu do situace, kdy žádné záchranné práce nepomohou.

Ačkoliv už uplynulo mnoho vody od doby, kdy se na scénu škodlivých programů opět vrátily boot viry a havěť napadající hlavní zaváděcí sektor (Master Boot Record), občas nám někdo napíše, že má problém s bootováním svých Windows XP, nebo že má v počítači MBR rootkit a neví, jak se jej zbavit.

aneb co užitečného se dá najít na instalačním CD Windows Vista

V dalším článku z volné série "ze života" se dozvíte, co se může stát, když potřebujete sloučit dva diskové oddíly a nedáte si dostatečně dobrý pozor...

Tento článek nepojednává o žádném bezpečnostním riziku a nemá s bezpečnostní nic společného ani v jiném smyslu. Jde o vyprávění mé osobní zkušenosti získané při používání nástroje Správa disků na práci s diskovými oddíly. Jedná se o tři se sebou nesouvisející příběhy, které doufám přispějí k objasnění některých poblémů kolem formátování.

Jedná se již o velmi starý problém, jehož řešení mi před pár lety vyneslo rank přítele fóra na jednom velmi oblíbeném českém fóru zabývající se bezpečnostní (jelikož se jedná o jediné fórum, kde tent orank mám, nebude těžké jej najít). Jelikož je ale popis řešení popsán kdesi v hlubinách onoho fora a i po dvou letech se mne občas lidé ptají, jak jej vyřešit, rozhodl jsem se jej znovu popsat na pravděpodobně viditelnějším místě.

Před několika dny jsem narazil na novou variantu malware známého pod jmény Mebroot a Sinoval. Tento rootkit je proslulý tím, že napadá hlavní zaváděcí sektor pevného disku počítače (Master Boot Record). Mebroot na disku nevytváří žádné spustitelné soubory a nenajdeme jej tudíž ani mezi spuštěnými procesy ve Správci úloh ani mezi ovladači v jádře operačního systému.

V nedávné době jsem se "osobně" střetl s malwarem jménem Sinoval, jež patří mezi havěť infikující hlavní zaváděcí sektor disku (Master Boot Record). Samotná procedura odstranění škůdce není příliš zajímavá a není to důvod, proč píši tento článek. Na tomto incidentu lze však ukázat typické vlastnosti a projevy systému, infikovaného kvalitním rootkitem.